Kolik vás skutečně stojí příkon televize? Spočítali jsme to za vás

Průměrný příkon moderních LED televizí

Moderní LED televizory jsou známé svou energetickou účinností, ale jejich skutečný příkon se může výrazně lišit v závislosti na mnoha faktorech. Průměrný příkon běžné LED televize se pohybuje mezi 30 až 100 watty, přičemž konkrétní hodnota závisí především na velikosti obrazovky a nastavení jasu. Větší televizory s úhlopříčkou nad 65 palců mohou mít příkon i více než 150 wattů při běžném provozu.

Je důležité si uvědomit, že výrobci často uvádějí takzvaný typický příkon, který představuje průměrnou spotřebu při standardním nastavení jasu a kontrastu. V reálných podmínkách může být skutečná spotřeba elektrické energie odlišná. Například při sledování velmi tmavého obsahu nebo filmu v noci s nižším jasem může příkon klesnout až o 40 % oproti udávané hodnotě. Naopak při sledování jasného obsahu nebo při maximálním jasu může být příkon výrazně vyšší.

Moderní LED televizory jsou vybaveny různými úspornými režimy a technologiemi pro snížení spotřeby. Automatická regulace jasu podle okolního osvětlení může snížit průměrný příkon až o 25 %. Některé modely disponují také pokročilými funkcemi, jako je automatické vypnutí při nečinnosti nebo detekce přítomnosti diváka, což dále přispívá k optimalizaci spotřeby energie.

V pohotovostním režimu (standby) současné LED televizory spotřebovávají výrazně méně energie než starší modely. Příkon v pohotovostním režimu se pohybuje obvykle mezi 0,3 až 0,5 wattu, což je významný pokrok oproti starším televizorům, které mohly v pohotovostním režimu spotřebovávat i několik wattů. Evropská legislativa stanovuje maximální povolenou spotřebu v pohotovostním režimu na 0,5 wattu.

Při výběru nového televizoru je vhodné věnovat pozornost energetickému štítku, který poskytuje informace o energetické třídě a roční spotřebě energie. Nejúspornější modely současnosti dosahují energetické třídy A až B, přičemž roční spotřeba energie se u 55palcového televizoru může pohybovat okolo 70-100 kWh při průměrném denním používání 4 hodiny.

Z dlouhodobého hlediska může výběr energeticky úsporného televizoru přinést významné úspory na elektrické energii. Například rozdíl v roční spotřebě mezi modelem třídy A a třídy D může při současných cenách elektřiny představovat několik set korun. Je však třeba vzít v úvahu, že energetická účinnost by neměla být jediným kritériem při výběru televizoru, důležitá je také kvalita obrazu, funkční výbava a celkový uživatelský komfort.

V praxi se ukazuje, že skutečná spotřeba energie závisí především na způsobu používání televizoru. Pravidelné upravování jasu podle denní doby, využívání úsporných režimů a vypínání televizoru místo ponechávání v pohotovostním režimu může vést k významným úsporám energie bez ohledu na konkrétní model televizoru.

Rozdíly spotřeby mezi HD a 4K TV

Moderní televizory s 4K rozlišením jsou dnes již standardem, ale mnoho domácností stále používá starší HD televizory. Z hlediska spotřeby elektrické energie mezi těmito dvěma typy existují významné rozdíly, které stojí za pozornost. 4K televizory obecně spotřebovávají v průměru o 30 až 40 procent více energie než jejich HD protějšky stejné úhlopříčky, což je způsobeno především vyšším počtem pixelů, které musí být podsvíceny a řízeny.

Například běžný 55palcový HD televizor má typickou spotřebu mezi 50 až 80 watty při standardním sledování, zatímco srovnatelný 4K model může dosahovat příkonu 80 až 120 wattů. Tento rozdíl se ještě zvýrazňuje u větších úhlopříček. Při každodenním používání v průměru 5 hodin denně to může znamenat rozdíl v roční spotřebě až 130 kWh, což při současných cenách elektřiny není zanedbatelná částka.

Moderní 4K televizory však přicházejí s pokročilými technologiemi pro úsporu energie. Využívají například adaptivní podsvícení, které dokáže dynamicky regulovat jas jednotlivých zón obrazovky podle zobrazovaného obsahu. Některé modely jsou vybaveny světelnými senzory, které automaticky upravují jas podle okolního osvětlení, což může významně snížit spotřebu energie zejména ve večerních hodinách nebo v tmavších místnostech.

Důležitým faktorem ovlivňujícím spotřebu je také použitá zobrazovací technologie. OLED televizory, které jsou dostupné především v 4K rozlišení, mají paradoxně nižší spotřebu než LED televizory stejné velikosti, protože každý pixel svítí samostatně a tmavé části obrazu nevyžadují žádnou energii. Naproti tomu LCD televizory s LED podsvícením musí udržovat určitou úroveň podsvícení i v tmavých scénách.

Významný vliv na spotřebu má také nastavení obrazu. Režimy jako Dynamický nebo Živý obvykle znamenají vyšší spotřebu energie kvůli maximálnímu jasu a kontrastu. U 4K televizorů je tento efekt výraznější vzhledem k většímu počtu pixelů. Úsporný režim může snížit spotřebu až o 30%, ale často za cenu nižší kvality obrazu, což může být zejména u 4K rozlišení kontraproduktivní.

Z dlouhodobého hlediska je třeba vzít v úvahu, že novější 4K modely jsou navzdory vyššímu rozlišení často energeticky efektivnější než starší HD televizory. Je to dáno pokročilejšími technologiemi a lepší optimalizací spotřeby. Při výběru nového televizoru je proto důležité nezaměřovat se pouze na rozdíl mezi HD a 4K rozlišením, ale vzít v úvahu i energetickou třídu a konkrétní technologie pro úsporu energie, které daný model nabízí. Moderní 4K televizory mohou díky těmto vylepšením nabídnout lepší poměr kvality obrazu a spotřeby energie než starší HD modely.

Vliv jasu obrazovky na spotřebu energie

Nastavení jasu obrazovky má zásadní vliv na celkovou spotřebu energie televizního přijímače. U moderních televizorů s LED či OLED technologií představuje podsvícení displeje jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících příkon. Při maximálním jasu může televizor spotřebovávat až o 50 % více energie oproti střední úrovni jasu. To je dáno především tím, že LED diody podsvícení musí pracovat na plný výkon, což naturally zvyšuje energetické nároky.

Většina současných televizorů nabízí automatickou regulaci jasu v závislosti na okolním osvětlení. Tento systém využívá zabudovaný světelný senzor, který průběžně měří intenzitu světla v místnosti a podle toho upravuje jas obrazovky. V tmavé místnosti tak televizor automaticky sníží jas, čímž může uspořit až 30 % energie. Naopak ve světlé místnosti nebo při přímém slunečním světle systém jas zvýší pro lepší čitelnost obrazu.

Zajímavé je, že spotřeba energie není lineárně závislá na nastaveném jasu. Například snížení jasu z maxima na 75 % může přinést úsporu energie okolo 20 %, zatímco další snížení na 50 % už přinese jen dodatečných 10-15 % úspory. To je dáno tím, že určitou základní spotřebu má televizor vždy, bez ohledu na nastavení jasu - jde například o napájení procesoru, zvukového systému a dalších komponent.

U OLED televizorů je situace ještě zajímavější, protože každý pixel svítí samostatně. Při zobrazování tmavých scén tak OLED televize spotřebuje výrazně méně energie než LED televizor, protože většina pixelů může být zcela vypnutá. Naopak při velmi světlých scénách může být spotřeba OLED televizoru vyšší. Proto je celková energetická účinnost OLED televizoru silně závislá na typu sledovaného obsahu.

Výrobci televizorů implementují různé úsporné režimy, které automaticky optimalizují jas podle zobrazovaného obsahu. Například při sledování filmu s převahou tmavých scén může televizor automaticky snížit celkový jas, aniž by to divák výrazně vnímal. Podobně při sledování sportovních přenosů nebo zpravodajství, kde převažují světlé scény, může systém upravit kontrast tak, aby byl obraz dobře čitelný i při nižším celkovém jasu.

Pro maximální energetickou účinnost je důležité najít optimální nastavení jasu, které poskytuje dostatečně kvalitní obraz při minimální spotřebě energie. Obecně se doporučuje nastavit jas na úroveň, která je příjemná pro sledování v typických světelných podmínkách dané místnosti. Příliš vysoký jas nejen zvyšuje spotřebu energie, ale může také způsobovat únavu očí při dlouhodobém sledování. Naopak příliš nízký jas může vést k namáhání zraku, zejména při sledování v částečně osvětlené místnosti.

Pohotovostní režim a jeho energetická náročnost

Moderní televizory jsou vybaveny pohotovostním režimem, který umožňuje rychlé zapnutí přístroje a udržování některých základních funkcí v chodu. Tento režim však není zcela bez energetických nároků a může významně přispívat k celkové spotřebě elektrické energie v domácnosti. V pohotovostním režimu televizor typicky spotřebovává mezi 0,3 až 2 watty za hodinu, přičemž starší modely mohou mít spotřebu dokonce vyšší.

Typ televizoru	Průměrný příkon při provozu	Příkon v pohotovostním režimu
LED TV 32"	30-45 W	0,3-0,5 W
LED TV 43"	45-65 W	0,3-0,5 W
LED TV 55"	60-90 W	0,3-0,5 W
OLED TV 55"	90-120 W	0,3-0,5 W
LCD TV 32" (starší)	70-100 W	1-2 W
Plasma TV 42" (starší)	200-300 W	1-3 W

Zajímavé je, že i když se tato hodnota může zdát zanedbatelná, v dlouhodobém horizontu se jedná o významnou položku. Pokud například televizor necháme v pohotovostním režimu celý rok, při průměrné spotřebě 1 wattu se dostáváme na roční spotřebu přibližně 8,76 kWh. Při současných cenách elektrické energie to může znamenat zbytečný výdaj v řádu stokorun ročně na jeden přístroj.

Moderní Smart TV jsou v tomto ohledu specifické, protože i v pohotovostním režimu mohou provádět různé operace, jako je aktualizace softwaru, stahování EPG (elektronického programového průvodce) nebo udržování síťového připojení. To vede k tomu, že jejich spotřeba v pohotovostním režimu bývá vyšší než u klasických televizorů. Některé modely Smart TV mohou v pohotovostním režimu spotřebovávat až 3-4 watty, zejména pokud mají aktivované funkce jako rychlé spuštění nebo hlasové ovládání.

Evropská unie proto zavedla přísné regulace týkající se spotřeby elektronických zařízení v pohotovostním režimu. Od roku 2013 nesmí spotřeba v základním pohotovostním režimu přesáhnout 0,5 wattu, respektive 1 watt, pokud má zařízení displej zobrazující informace. To vedlo výrobce k významným vylepšením v oblasti energetické účinnosti.

Pro skutečně efektivní využití energie je důležité pochopit, že existují různé úrovně pohotovostního režimu. Některé televizory nabízejí takzvaný hluboký pohotovostní režim, který spotřebovává minimum energie, ale znamená delší dobu spouštění. Naproti tomu rychlý pohotovostní režim umožňuje téměř okamžité zapnutí, ale za cenu vyšší spotřeby energie.

Z praktického hlediska je důležité zvážit, jak často televizor skutečně používáme. Pokud jej sledujeme jen několik hodin denně, může být výhodnější jej zcela vypínat hlavním vypínačem. Moderní televizory jsou navrženy tak, aby časté vypínání a zapínání nemělo negativní vliv na jejich životnost. Některé modely dokonce nabízejí možnost automatického vypnutí po určité době nečinnosti nebo v předem stanovený čas.

Pro maximální úsporu energie je vhodné využívat časovače vypnutí a zapnutí, které mnoho moderních televizorů nabízí. Tyto funkce mohou automaticky přepínat televizor do energeticky úsporného režimu v době, kdy jej typicky nepoužíváme, například v nočních hodinách. Zároveň je důležité pravidelně kontrolovat nastavení televizoru a případně deaktivovat nepotřebné funkce, které zvyšují spotřebu v pohotovostním režimu.

Energetické štítky televizorů a jejich význam

Energetické štítky televizorů představují důležitý nástroj pro spotřebitele při výběru nového televizního přijímače. Tyto štítky poskytují přehledné informace o energetické účinnosti a spotřebě elektrické energie daného modelu. Od března 2021 platí v Evropské unii nové energetické štítky, které používají jednodušší klasifikaci od A do G, přičemž A představuje nejúspornější spotřebiče a G ty nejméně úsporné.

Příkon televizoru je jedním z klíčových parametrů, který ovlivňuje celkové náklady na provoz. Moderní LED televizory obvykle dosahují příkonu mezi 30 až 100 watty v závislosti na velikosti obrazovky. U větších modelů s úhlopříčkou nad 65 palců může příkon dosahovat i více než 150 wattů. Starší plazmové televizory měly výrazně vyšší spotřebu, což byl jeden z důvodů jejich postupného vytlačení z trhu.

Na energetickém štítku televizoru najdeme několik důležitých údajů. Kromě energetické třídy je zde uvedena roční spotřeba energie v kilowatthodinách (kWh) při standardním používání. Tato hodnota je vypočítána na základě průměrného denního provozu 4 hodiny po dobu 365 dní. Spotřebitelé tak mohou snadno odhadnout, kolik je bude provoz televizoru stát.

Výrobci televizorů neustále pracují na snižování energetické náročnosti svých produktů. Moderní technologie jako Local Dimming, která umožňuje selektivní vypínání podsvícení v tmavých částech obrazu, nebo pokročilé řízení jasu podle okolního osvětlení, významně přispívají k úspoře energie. Některé současné modely dokážou automaticky detekovat přítomnost diváka v místnosti a v případě jeho nepřítomnosti se přepnout do úsporného režimu.

Pro skutečně efektivní využití energie je důležité věnovat pozornost také nastavení televizoru. Režim Obchod nebo Dynamický obvykle znamená vyšší spotřebu energie kvůli maximálnímu jasu obrazovky. Pro domácí použití je vhodnější režim Domácnost nebo Standardní, který nabízí optimální poměr mezi kvalitou obrazu a spotřebou energie. Mnoho moderních televizorů také nabízí speciální ekologické režimy, které dále snižují spotřebu energie.

Při výběru nového televizoru je důležité zvážit nejen pořizovací cenu, ale i dlouhodobé náklady na provoz. Rozdíl v roční spotřebě energie mezi televizorem energetické třídy A a například třídou E může při současných cenách elektřiny představovat několik stokorun až tisíc korun ročně. Investice do energeticky úspornějšího modelu se tak může během několika let provozu vrátit v podobě nižších účtů za elektřinu.

Energetické štítky také obsahují informace o velikosti obrazovky v centimetrech a palcích, což umožňuje spotřebitelům lépe porovnávat energetickou náročnost televizorů podobných rozměrů. Je třeba si uvědomit, že větší obrazovka obvykle znamená vyšší spotřebu energie, proto je důležité zvolit velikost televizoru odpovídající prostoru a vzdálenosti sledování.

Úsporné funkce moderních televizních přijímačů

Moderní televizní přijímače jsou vybaveny řadou sofistikovaných funkcí, které významně přispívají ke snížení spotřeby elektrické energie. Jednou z nejdůležitějších funkcí je automatické vypínání obrazovky, které se aktivuje po určité době nečinnosti. Tato funkce dokáže snížit spotřebu energie až o 50 procent oproti běžnému pohotovostnímu režimu.

Výrobci televizorů implementují pokročilé senzory okolního osvětlení, které automaticky upravují jas obrazovky podle světelných podmínek v místnosti. V tmavém prostředí se jas automaticky sníží, zatímco při jasném denním světle se zvýší pro optimální sledování. Tato adaptivní technologie může ušetřit až 30 procent energie oproti konstantnímu nastavení jasu.

Příkon moderních televizorů se výrazně liší podle technologie zobrazovacího panelu. OLED televizory jsou známé svou energetickou účinností, protože každý pixel může být individuálně vypnut, což vede k dokonalé černé a zároveň nižší spotřebě energie. LED televizory s lokálním stmíváním také nabízejí významné úspory energie díky možnosti selektivního vypínání podsvícení v tmavých částech obrazu.

Důležitou roli hraje také režim ECO, který optimalizuje všechny parametry televizoru pro minimální spotřebu energie. Tento režim upravuje nejen jas, ale také kontrast a barevnou sytost. Moderní televizory dosahují v ECO režimu příkonu pouhých 30-50 wattů u 55palcových modelů, což je výrazný pokrok oproti starším generacím televizorů.

Výrobci implementují také inteligentní časovače, které umožňují automatické vypnutí televizoru v předem stanovený čas nebo po určité době nečinnosti. Pohotovostní režim moderních televizorů spotřebovává méně než 0,5 wattu, což je významný pokrok oproti starším modelům, které v pohotovostním režimu spotřebovávaly i několik wattů.

Nové televizory jsou vybaveny funkcí automatické detekce obsahu, která optimalizuje spotřebu energie podle typu sledovaného programu. Při sledování tmavších scén nebo při poslechu rádia přes televizor se automaticky snižuje intenzita podsvícení. Některé modely dokonce disponují funkcí detekce přítomnosti diváka, která automaticky ztlumí nebo vypne obrazovku, když nikdo není v místnosti.

Moderní Smart TV funkce také přispívají k úspoře energie díky optimalizovanému zpracování dat a efektivnějšímu řízení procesoru. Televizory využívají adaptivní frekvenci obnovování obrazu, která se přizpůsobuje zobrazovanému obsahu a snižuje spotřebu energie při statických scénách nebo při prohlížení fotografií.

Významnou roli hraje také kvalita napájecího zdroje, který v moderních televizorech dosahuje účinnosti přes 90 procent. Výrobci implementují pokročilé systémy řízení spotřeby, které optimalizují distribuci energie mezi jednotlivými komponenty televizoru a minimalizují ztráty. Díky těmto technologiím se roční náklady na provoz televizoru pohybují v řádu stokorun, což představuje významnou úsporu oproti starším modelům.

Příkon televize je jako daň za naši pohodlnost. Čím více času strávíme před obrazovkou, tím více energie spotřebujeme a tím více zaplatíme za naši touhu po zábavě.

Radmila Procházková

Srovnání příkonu OLED a LCD technologií

Při porovnání energetické náročnosti OLED a LCD televizorů je třeba vzít v úvahu několik klíčových faktorů. OLED technologie obecně vykazuje nižší spotřebu energie při zobrazování tmavých scén, protože jednotlivé pixely se mohou zcela vypnout. Naproti tomu LCD televizory potřebují neustálé podsvícení, které spotřebovává energii i při zobrazování černé barvy.

V běžném provozu se příkon OLED televizoru o úhlopříčce 55 palců pohybuje přibližně mezi 80 až 130 Watty, zatímco srovnatelný LCD televizor stejné velikosti obvykle spotřebuje mezi 90 až 150 Watty. Tento rozdíl se může zdát na první pohled zanedbatelný, ale při dlouhodobém používání se projeví na účtech za elektřinu. Důležitým faktorem je také nastavení jasu obrazovky - při maximálním jasu mohou oba typy televizorů spotřebovat až o 40% více energie.

Moderní OLED panely jsou vybaveny sofistikovanými systémy řízení spotřeby, které dokáží dynamicky upravovat příkon jednotlivých pixelů podle zobrazovaného obsahu. To znamená, že při sledování filmu s mnoha tmavými scénami může OLED televizor spotřebovat výrazně méně energie než LCD. Například při sledování nočních scén může OLED televizor pracovat s příkonem pouhých 60 Wattů, zatímco LCD televizor stále potřebuje minimálně 85 Wattů kvůli nutnosti podsvícení.

Zajímavé je také srovnání v pohotovostním režimu, kde oba typy televizorů dosahují podobných hodnot - většinou pod 0,5 Wattu. To je výsledkem přísných regulací EU týkajících se spotřeby elektroniky v pohotovostním režimu. Významným faktorem ovlivňujícím celkovou spotřebu je také použitý procesor a další elektronické komponenty, které zpracovávají obraz a zajišťují smart funkce televizoru.

Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že OLED televizory jsou energeticky efektivnější především při sledování obsahu s častým střídáním světlých a tmavých scén. Úspora může v průběhu roku dosáhnout 10-15% ve srovnání s LCD televizorem stejné velikosti. Je však třeba poznamenat, že nejnovější generace LCD televizorů s Mini-LED podsvícením dokáže tento rozdíl částečně kompenzovat díky lepšímu řízení lokálního stmívání.

Při výběru televizoru z hlediska energetické náročnosti je důležité vzít v úvahu také typické podmínky sledování. Pokud často sledujete televizi v jasně osvětlené místnosti, kde je potřeba vyšší jas obrazovky, mohou být rozdíly v příkonu mezi OLED a LCD minimální. Naopak při večerním sledování v tlumeném osvětlení může OLED technologie nabídnout významnější úspory. Moderní televizory také nabízejí různé úsporné režimy a automatickou regulaci jasu podle okolního osvětlení, což může významně přispět k optimalizaci spotřeby energie nezávisle na použité technologii zobrazovacího panelu.

Roční náklady na provoz různých typů

Když se podíváme na roční náklady spojené s provozem různých typů televizorů, zjistíme značné rozdíly v jejich energetické náročnosti. Moderní LED televizory jsou obecně mnohem úspornější než jejich starší předchůdci. Běžný LED televizor s úhlopříčkou 55 palců má průměrný příkon okolo 60-80 wattů při standardním sledování, což při čtyřhodinovém denním provozu znamená roční spotřebu přibližně 87-116 kWh. V peněžním vyjádření to při současných cenách elektřiny představuje zhruba 500-700 Kč ročně.

Naproti tomu starší plazmové televizory jsou skutečnými žrouty energie. Jejich příkon se běžně pohybuje mezi 280-350 watty, což při stejné době sledování může znamenat roční náklady přesahující 2000 Kč. Ještě náročnější byly kdysi používané CRT televizory, které sice měly menší úhlopříčku, ale jejich energetická účinnost byla výrazně horší.

OLED televizory, které jsou považovány za špičku současné technologie, překvapivě nepatří k těm nejúspornějším. Jejich průměrný příkon se pohybuje mezi 100-130 watty u 65palcového modelu, což znamená roční náklady okolo 800-1000 Kč při běžném používání. Je to dáno především technologií samostatně svítících bodů, která je sice skvělá pro kvalitu obrazu, ale energeticky náročnější.

Významnou roli v celkové spotřebě hraje také pohotovostní režim, kdy je televizor zdánlivě vypnutý, ale ve skutečnosti stále odebírá určité množství energie. U moderních televizorů by tento příkon neměl přesáhnout 0,5 wattu, což ročně představuje asi 4,4 kWh, tedy přibližně 30 Kč. Starší modely však mohou v pohotovostním režimu spotřebovávat i několik wattů.

Je důležité zmínit, že skutečná spotřeba energie závisí na mnoha faktorech. Nastavení jasu obrazovky může významně ovlivnit příkon - při maximálním jasu může být spotřeba až o 30-40 % vyšší než při středním nastavení. Také sledování HDR obsahu obvykle znamená vyšší energetickou náročnost, protože televizor musí dosáhnout vyššího jasu pro správné zobrazení dynamického rozsahu.

Při výběru nového televizoru je proto důležité věnovat pozornost energetickému štítku, který poskytuje informace o roční spotřebě energie. Rozdíl v provozních nákladech mezi energeticky úsporným modelem třídy A a méně úsporným modelem třídy G může během životnosti televizoru dosáhnout několika tisíc korun. Investice do úspornějšího modelu se tak může vrátit již během několika let provozu, zvláště při současném trendu rostoucích cen elektřiny.

Velikost obrazovky versus spotřeba elektřiny

Televizory jsou nedílnou součástí našich domácností a jejich energetická náročnost přímo souvisí s velikostí obrazovky. Čím větší úhlopříčku televizor má, tím vyšší je jeho spotřeba elektrické energie. Tento vztah není lineární, ale exponenciální, což znamená, že při zvětšení úhlopříčky o několik palců se spotřeba může zvýšit výrazněji, než by se mohlo na první pohled zdát.

Moderní LED televizory s úhlopříčkou 32 palců mají typicky příkon mezi 30 až 50 watty při běžném provozu. Pokud se posuneme k větším modelům s úhlopříčkou 55 palců, jejich spotřeba se již pohybuje v rozmezí 60 až 90 wattů. U prémiových modelů s úhlopříčkou 75 palců může příkon dosahovat až 150 wattů nebo i více, zejména při zobrazování HDR obsahu nebo při vysokém nastavení jasu.

Významnou roli v energetické náročnosti hraje také použitá technologie zobrazovacího panelu. OLED televizory jsou známé svou schopností vypínat jednotlivé pixely, což může vést k nižší spotřebě při zobrazování tmavých scén. Naproti tomu LCD televizory s LED podsvícením musí neustále napájet celý panel, i když zobrazují tmavý obsah. Rozdíl ve spotřebě mezi zapnutým a pohotovostním režimem může být až stonásobný, proto je důležité televizor skutečně vypínat, když jej nesledujeme.

Energetická třída televizoru poskytuje základní vodítko pro jeho energetickou náročnost, ale skutečná spotřeba závisí na mnoha faktorech. Nastavení jasu, kontrastu a dalších obrazových parametrů může významně ovlivnit příkon zařízení. Při maximálním jasu může být spotřeba až o 50 % vyšší než při standardním nastavení. Moderní televizory často nabízejí různé úsporné režimy, které automaticky upravují jas podle okolního osvětlení a obsahu, což může vést k významným úsporám energie.

Z dlouhodobého hlediska je důležité zvážit, že větší televizor nejen spotřebuje více energie, ale také vyžaduje větší vzdálenost pro optimální sledování. Pro běžnou obývací místnost o rozměrech 20 metrů čtverečních je televizor s úhlopříčkou 55 palců často dostačující a energeticky přiměřený. Každých 10 palců navíc v úhlopříčce může znamenat až 30% nárůst spotřeby elektrické energie.

Při výběru nového televizoru je proto důležité najít rovnováhu mezi velikostí obrazovky a energetickou efektivitou. Moderní technologie jako Mini LED nebo Micro LED slibují lepší energetickou účinnost i u větších obrazovek, ale zatím jsou tyto modely poměrně drahé. Výrobci neustále pracují na vylepšování energetické účinnosti, ale fyzikální principy zůstávají neměnné - větší plocha obrazovky vyžaduje více energie pro dosažení stejné úrovně jasu.

Tipy pro snížení spotřeby televizoru

Pokud chcete snížit spotřebu energie vašeho televizoru, existuje několik účinných způsobů, jak toho dosáhnout. Především je důležité věnovat pozornost nastavení jasu obrazovky, který má významný vliv na celkovou spotřebu elektrické energie. Většina moderních televizorů má z výroby jas nastaven na maximum, což není pro běžné sledování nutné. Snížením jasu na přiměřenou úroveň můžete dosáhnout významných úspor energie, aniž by byl negativně ovlivněn divácký zážitek.

Další důležitou oblastí je režim úspory energie, který nabízí většina současných televizorů. Tento režim automaticky optimalizuje spotřebu energie podle okolního osvětlení a typu zobrazovaného obsahu. V některých případech může aktivace úsporného režimu snížit spotřebu až o 25 procent. Je však třeba počítat s tím, že v tomto režimu může být obraz mírně tmavší.

Vypínání televizoru v době, kdy jej aktivně nesledujete, je základním, ale často opomíjeným způsobem šetření energie. Mnoho lidí nechává televizor běžet jako zvukovou kulisu nebo jej zapomíná vypnout při odchodu z místnosti. Pohotovostní režim, tzv. standby, také spotřebovává energii, i když výrazně méně než zapnutý televizor. Pro maximální úsporu energie je vhodné televizor zcela odpojit od elektrické sítě, když není delší dobu používán.

Při výběru nového televizoru je klíčové zaměřit se na energetickou třídu spotřebiče. Současné LED a OLED televizory jsou výrazně úspornější než starší plazmové nebo LCD modely. Rozdíl v roční spotřebě energie mezi energetickou třídou A a D může být v řádu stovek kilowatthodin, což se významně projeví na účtech za elektřinu.

Důležitým faktorem je také velikost obrazovky - čím větší televizor, tím vyšší spotřeba energie. Proto je vhodné zvážit, zda skutečně potřebujete velmi velkou obrazovku, nebo zda by menší model nebyl dostačující. Například 55palcový televizor spotřebuje přibližně o 30% více energie než 43palcový model stejné řady.

Pravidelná údržba televizoru také přispívá k optimální spotřebě energie. Prach na obrazovce a větrácích otvorech může způsobit přehřívání přístroje, což vede k vyšší spotřebě energie. Proto je důležité televizor pravidelně čistit a zajistit mu dostatečnou ventilaci. Umístění televizoru by mělo být v místě, kde není vystaven přímému slunečnímu záření, které může také ovlivnit spotřebu energie kvůli nutnosti zvýšení jasu obrazovky.

V neposlední řadě je důležité věnovat pozornost nastavení zvuku. Vysoká hlasitost a aktivní prostorový zvuk zvyšují spotřebu energie. Používání externího zvukového systému může být v některých případech energeticky úspornější než využívání vestavěných reproduktorů televizoru na maximum.